Pravda

V černotě stínů
na sebe kladu vinu
plná bolesti
s tmou ve mě tiše splynu
nechť raději zhynu
utopenou pravdu
už hledám jen ve vínu
bílém
...
Ráno moudřejší než-li včera
kéž bych se probudit už směla
být sama k sobě zase jednou milá
být sama sebou, uvolněná
potom bych mohla
zase vše brát
s klidem
...