Příč napříč ...

Stále se mi o tobě zdává
smutné jsou noci
smutné jsou rána
když smířit se s realitou
prostě už musím
když svoje vlastní já
prstami na rtech dusím,
a stále slibuji si
že zapomenout zkusím…

To prázdno ve mně
stále víc se rozprostírá
ve dnech to ještě jde
no v noci větší bývá
sama se svými myšlenkami
prázdnými a hluchými
rozprostírajícími se
příč napříč vlnami
...