Neskákej pod ten vlak

Pamatuješ,
jak před rokem touto dobou,
měla ses tak strašně k světu,
a říkalas,
že nikdy nepovíš,
tu ubohou větu,
končící slovem…
Sbohem.

Pamatuješ,
jak jsi mi ještě říkávala,
ať to nikdy nevzdávám,
radši na okraji postávám,
než jako aktérka,
posedlá nesmyslným lovem.

Pamatuješ,
byla jsi tak strašně krásná,
skoro jak,
ta panenka, co leží na kolejích,
plující v máminých peřejích,
plující jako nepotopitelný vrak.
Tak sakra…
Neskákej pod ten vlak!