vyznání

.

Možná nejsem dokonalý pane
když mě drtíš ve dlani

možná nejsem ani výjimečný
ať mé oči vítr ztmaví

možná nejsem podle přestav okolí
ať oheň mé oči načechrá

možná mne zase něčí slova zabolí
znova a znova
pane je to už život člověka

možná nemám směr
jako raketa co bloudí

možná i ztrácím svou duši
.. s každou přijatou sněhovou koulí

možná dráždím člověka
možná kleji
proklínám
a lžu

možná mne zas tvoje prsty ochrání
zatáhnou za brzdu

možná všechny sny patří spálit
a tužky rozlámat

možná jsme si jako malí jen dosud hráli
a oční linky malujeme do rána

jsou těžké
duše na skobě

jsou mramorově lesklé
když dýchají v náhodě

můj pane
zase rostu v mokřinách
čouhám ze záhonu

tolik západů
a východů slunce
nám uteklo
můj milý soudce

tolik božích nadechnutí
tolik božích chutí
a květů

možná nosím v kapse hřeby
a třísku mám ve spodním retu

možná dnes zpíváme kometám
jejich hladká jména

možná nebortím se já
ale jedna víčková stěna

drž mne pane ve dlani
čechrej mi mé lidství
můj strach
a mé předloni
mou budoucnost co v zrcadle jiskří


.