když se náhle přeruší vysílání…
ve snaze zabránit vzpouře v žaláři rozumu…
» autor: enigman |
ležel jsem na louce
a prohlížel si
jednu encyklopedii
co byla tak zastaralá
že pod heslem ,,uran,,
bylo napsáno bezcenný minerál
přikrytý kabátem
takže jsem vypadal
jako když hodíte
koňskou deku přes pudla
a nic se nedělo
prostě nada
jenže pak mnou projela
pomalá a jemná vlna čehosi
kresba dřeva na obnažené sosně
se proměnila v procesí
titěrné postavičky
takové co zdobily keramiku
kamenné pilíře
a pradávné rukopisy
co unikly hranicím
rabujících španělských kněží
kráčely vykonat slunečný obřad
a já šel s nimi
mírně zahuštěnou verzí
Homérovy Odyssey
v jasných barvách
zdobený péry kvesala
třímajíc hadí hůlku
a péřový vějíř
tělo se sladilo s hvězdami
a systémem částic
co obíhají indolový prsten
a zazněly hypnotické tóny
melodie nádherného zaříkání
po zvukové stránce
chápající citem
jenže já ji spatřil vizuálně
díval jsem se na kopretinu
zahalenou do esoterického roucha
a její lístky se v těch rázovitých vlnách
skoro nepostřehnutelně pohupovaly
upoutalo mne květenství
co tvořilo dokonale logaritmickou spirálu
stejně jako má šroubovice i Mléčná dráha
sledoval jsem ji od vnějšího konce
a pomaličku jel očima
až k bodu zrodu
k vnitřnímu konci
do středu
no a právě v té chvíli
mě esoterika nakopla
oběma vílími pantoflíčky najednou
když jsem totiž očima dospěl
na konec nebo začátek spirály
do samotného středu
žlutého květenství
ocitl jsem se v ní
čas kolem možná plynul více směry
nebo neplynul vůbec
vše nikdy nebo poprvé
nehrálo žádnou roli
ale bylo teď
prostě prožitek
co je opravdový svět
ohromen vědomím
stvořené bytosti
z matematiky a medu
na hladké kůži měla skvrny
stříbrošedé jako daňčí srst
a stejná obloha se odrážela
jako zářivý jídelní talíř
v rudočerné barvě víček
zaplavila mne
něžně zlatavým světlem
a mlžným oparem
abstraktních symbolů
oživila spojnice hodnot
k magnitudám a tónům
milý příteli víš co z toho plyne?
že každá rostlina má identitu
stejně silnou jako je ta tvoje
a prohlížel si
jednu encyklopedii
co byla tak zastaralá
že pod heslem ,,uran,,
bylo napsáno bezcenný minerál
přikrytý kabátem
takže jsem vypadal
jako když hodíte
koňskou deku přes pudla
a nic se nedělo
prostě nada
jenže pak mnou projela
pomalá a jemná vlna čehosi
kresba dřeva na obnažené sosně
se proměnila v procesí
titěrné postavičky
takové co zdobily keramiku
kamenné pilíře
a pradávné rukopisy
co unikly hranicím
rabujících španělských kněží
kráčely vykonat slunečný obřad
a já šel s nimi
mírně zahuštěnou verzí
Homérovy Odyssey
v jasných barvách
zdobený péry kvesala
třímajíc hadí hůlku
a péřový vějíř
tělo se sladilo s hvězdami
a systémem částic
co obíhají indolový prsten
a zazněly hypnotické tóny
melodie nádherného zaříkání
po zvukové stránce
chápající citem
jenže já ji spatřil vizuálně
díval jsem se na kopretinu
zahalenou do esoterického roucha
a její lístky se v těch rázovitých vlnách
skoro nepostřehnutelně pohupovaly
upoutalo mne květenství
co tvořilo dokonale logaritmickou spirálu
stejně jako má šroubovice i Mléčná dráha
sledoval jsem ji od vnějšího konce
a pomaličku jel očima
až k bodu zrodu
k vnitřnímu konci
do středu
no a právě v té chvíli
mě esoterika nakopla
oběma vílími pantoflíčky najednou
když jsem totiž očima dospěl
na konec nebo začátek spirály
do samotného středu
žlutého květenství
ocitl jsem se v ní
čas kolem možná plynul více směry
nebo neplynul vůbec
vše nikdy nebo poprvé
nehrálo žádnou roli
ale bylo teď
prostě prožitek
co je opravdový svět
ohromen vědomím
stvořené bytosti
z matematiky a medu
na hladké kůži měla skvrny
stříbrošedé jako daňčí srst
a stejná obloha se odrážela
jako zářivý jídelní talíř
v rudočerné barvě víček
zaplavila mne
něžně zlatavým světlem
a mlžným oparem
abstraktních symbolů
oživila spojnice hodnot
k magnitudám a tónům
milý příteli víš co z toho plyne?
že každá rostlina má identitu
stejně silnou jako je ta tvoje
Tipů: 14
» 18.12.15
» komentářů: 8
» čteno: 523(15)
» posláno: 0
» nahlásit
» 18.12.2015 - 19:42
krizekkk
První sloka je plná rádia. ;-)
» 18.12.2015 - 20:42
Miluju tyhle mikropříběhy, prolínání přírody, pocitů, abstrakce. Je to jako pohlazení po křídlech, která nemám...ST
» 18.12.2015 - 20:51
detektor
ST....
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: když slunce vystřeluje paprsky... | Následující: to ráno bylo něžně jemné a optimismem kypící...