když kolem projel kropicí vůz...

přivítal mě svěží závan vlažného vzduchu
a bezděky se mi rozšířilo chřípí
takovou vůni jsem ještě nevdechoval
byla v ní voda růst
sůl a dálky

z narůžovělé oblohy
plné průsvitných závojů
se mezi oblaky vynořila dívka
plavající atmosférou
nad horskými vrcholky

rejdovala stále níž a níž
v rukou mávající knihami
jako potápěč v lehké výstroji
kterého vztlak vody vyhání vzhůru
a přitom na něj dole čeká bohatství

byla štíhlá
bez nepřirozených výdutí
žensky pevná
tvář jí ozařoval výjimečný úsměv
rudné vlasy rozpuštěné
ale více povyku s nimi nedělala
jen si je udržovala
zastřižené a upravené
oči co ladí stejnou barvou
a jednoduché oblečení
takže mi vytanulo na mysli
že šaty ji příliš nezajímají
ale nahá se objeví
jen před lidmi
kterým důvěřuje
a těch moc není

určitě jí nevadí špína ani pot
a neucukává ani před krví
i když ty věci nemá ráda
nedělá si s tím však hlavu
stejně jako s čímkoli jiným

jakmile se přiblížila
její samotná přítomnost
vyvolávala niterné pocity
zřejmě oplývala pradávnou inteligencí
jejíž slovník obsahuje kupu významů
ale její pohled byl čistý
jako její duše

pousmála se
jsem ráda že vím jak vypadám pane

nesmysl milá Fountain
to je jen má představa
žije si vlastním životem

ne přesně tak vypadám
a líbí se mi to
vím že se podobám spíš Martě
a ne Marii

pak možná znáte jednu písničku

venit hora
absque mora
libros deponendi
omne bene
sine poema
tempus est ludendi

přišla ta hodina
nemeškej
odlož knihy
všechno je v pořádku
bez potrestání
je čas hrát si