v tanci proměn...

noc byla cítit
kanály a jasmínem
horko pronikalo vším
všechno se potilo

převalila se mlha
a vynořila se žena
měla lesklé šatky
klobouk ve tvaru pagody
a s jemnou grácií
rozhazovala pingpongové míčky

mohla to být ona
stejně jako já
kdo zastavil
aby se podíval blíž
i když se o mě říká
že jsem čumil
a raději přihlížím než jednám

jakmile se však dala do pohybu
uklidnila se
bylo na ní něco fascinujícího
až se zdálo
že jsem zahlédl na její tváři úšklebek
podobný pohledu letce
co se dívá na tučňáka ve vodě
a já ucítil sladkou bolest závislosti
způsob jakým se usmála
rozdmýchával myšlenku

vám se moc líbí to co vidíte že? Řekla

vidím prázdnotu
ale uvnitř prázdno není
může totiž nabídnout
cokoli k doplnění

nohama se sotva dotýkala země
její ruce se vlnily v tajemných gestech
voněla jako rozdrcené květy
a oči měly tajný jazyk

příteli vy mi připomínáte
rytíře na výpravě
za svatým grálem
který však dobře ví
co se může stát
kdyby jej našel
pojďte ke mně
ještě trošku blíž
já nabízím žízeň
k utišení

když se mě dotkla
jakoby po mě sáhla z druhé strany
neviditelné přehrady
nepřekročitelného zálivu
do které proniknete
a přesto zůstane
nedotknutelná

taková divoká vlna
co se tříští
něžná
a tříští
nedozírná
jako čiré bláznovství

jsem jí plný
ale věřte mi
že do žádné hlavy
by se nevešel hluk takový
ani ta spousta vody
táhne se dál a dál
k plochému obzoru
a nekončí
jen se vaří

zanechá uvnitř své volání
a od té chvíle
vás může přitáhnout za nos
láskyplně svou písní
kdykoliv bude chtít