O krok dál...

mam v píči ... jebu na to
hledal sem zlato
a zas sem jen rozbil si hubu jak sem zakop
nejrači bych teď někoho nakop
pokládám růží na prej vlastní hrob
a přede mnou je schod
tak pod tak pod
nemůže se nic stát
nemůže ... jen akorát
akorát neumím se nebát a neprat
je to peklo tu sračku nebrat
asi a dal lhát
nemá smysl, nejsem srab
jsem jen kat
a chci mít rád
jenže akorát...

poslouchám kecy o tom co sem nezvlád
srážej mě dolů jako bych nebyl chlap
jako bych neuměl rovně stát
malí dítě co nezvládá ten stav

jenže já tu byl když jiní padaly
to já chytal ty sračky co padaly milovaným na hlavy
uvnitř mrtvý rači zfaraný , pak fetky zasraný
a co už jsme se tomu nasmáli

až nám stuhl úsměv
kdy kde zmizel ten můstek
do háje . teď je to jen útěk
do ráje a tvůj brek
končí tam kde úspěch
byl, a tvůj vzdech
neslyším, jen hnus a řev
adrenalin a sucho v ústech
a netajím půst v snech
ale nezabiju se TAK TOHO NECH

cítím bolest ,stíny na zdech,zásek ...
páteř má křivá zdá se
rvou po mě "ty prase"
ale není... pche! a nebude zase
tu nenávist cítím ve svém hlase
říkaj jak chtějí at sem spasen
drogy prej jsou a byly má vášeň
nebo spíš pro vášeň skanzen
a já jsem přece tak moc zkažen
hulíc omámen chlastem píši báseň
o zločinu s kázně

a ptám se po sté... "chcete mě soudit?"
tak kdo jste.. mimu svědomí škodit
tak podte.. nenechte se prosit
no ne.. kolik z vás musím ještě pohřbít

abych našel smír
nevíš tak nemluv já teď mluvím
čumíš na texty jak děvka a já vím
že ty téze v hlavě nezastavím

už nikdy dál ničím !!!

slyšíš??? řekni slyšíš???