křizovatka

Na křižovatce osudu je malá skříň
skřín plná snů a masek ale ja nevím co s tím vším
chci byt přímý rovný na svých stát
tak pro mnohé sem se musel katem stát

nebylo si proč a na co hrát, to všichni musíme chápat
a až nebude s čeho žít, pochopíte jak já!Vy,a i dokola ta chátra
že každej musí makat, na sobe i proti sobě
toď uděl, osud, nevím sám a jak tam na té křižovatce stojím rovně
říkám si že "snad se nebudu otáčet v hrobě"
sam stojic na proti zrcadlu.. v sobě

citím se jak obět

snů a vášní, kolem krku si sam važu si mašli
svět řve na lidi kolem kašli, maš už ted jizvy na cti
a vy tyhle tovarne na sny,tvořej jen pasti
peklo si sve karty mastí a ty za sny zas spi

taj jak by ti to melo byt vlastní