Láska to je boží dar ( 5. Krvavá hvězda )

Zlatokop Henry nečekaně vypráví příběh o mnoha podobách lásky. Je to příběh smutný, ale s dobrým koncem.
» autor: Zlatokop Henry
Henry leží na zemi. Cítí bolest po celém těle, asi omdlel. Zlynčovali ho ti muži?

Otevírá oči. Vidí tmu. Motá se mu hlava. Až za chvíli vnímá malá světýlka. Je to otřes mozku nebo noční obloha? Matně tuší obrys nějaké lidské postavy.

Sklání se nad ním. Je to dívka. Jeho Sidonia!

„Henry, jsme zachráněni!“ jásá. Pomáhá mu vstát. Sidonia ukazuje na střechu jedné budovy. „Koukej, hvězda krvácí.“

Henry se došourá k budově a na fasádě pozoruje přišroubovanou nástěnku. „Do prdele, 1972! Musíme cestovat ještě jednou,“ zoufale si povzdechne Henry.

Sidonia odmítavě a rezolutně zavrtí hlavou. „Cestovala jsem takto poprvé a naposled. Tam do té spirály mne už nikdo nedostane. Zůstaneme tady, musíme to zkusit.“ Podává mu svoji zmrzačenou ruku a, i když v ní cítí stále bolest, pevně Henryho stiskne. „Nesmíš mi nikdy ublížit, jinak ti uteču.“ Poprvé Henryho políbí.
Tipů: 2
» 08.11.15
» komentářů: 4
» čteno: 601(8)
» posláno: 0


» 08.11.2015 - 05:54
ttragelaf
rudá hvězda

chceš si o tom povídat ?
kdo jsi ty, kdo my ?
dělníci a rolníci pracující na zemi
tu tvoří skvělý kolektiv
v moři třídnilch nepřátel,
tak, soudruhu, si zodpovíš
ten invektiv hned na schůzi
a mezi tím, soudruzi,

nebavte se s ním
» 08.11.2015 - 18:01
Sakra, hochu, s tou erotikou to moc nepřeháněj, ten konec už hraničí s pornografií! ;-)
» 09.11.2015 - 00:01
ttragelaf: soudruhu...můj druhu, nebuď takto vznětlivý...Straně se to protiví :)
» 09.11.2015 - 00:02
Ringo: Díky za ty postřehy, příště tam šoupneme víc něhy :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.