Návrat
Nic netrvá věčně...
» autor: jankennethlister |
Konečně ses probudila
z hluboké apatie.
Příroda tě obklopila
a srdce opět bije.
Zapomínáš na trápení,
co tě hlodá uvnitř.
Už žádná překvapení,
tak se raděj vykřič!
Obloha je blankytná,
narůstaj ti křídla.
Láska je ti nezbytná,
je teplá jako vřídla.
Život je zas barevný
temnota už zmizela.
Někdy je to nádherný,
chuť už není kyselá.
z hluboké apatie.
Příroda tě obklopila
a srdce opět bije.
Zapomínáš na trápení,
co tě hlodá uvnitř.
Už žádná překvapení,
tak se raděj vykřič!
Obloha je blankytná,
narůstaj ti křídla.
Láska je ti nezbytná,
je teplá jako vřídla.
Život je zas barevný
temnota už zmizela.
Někdy je to nádherný,
chuť už není kyselá.
Tipů: 6
» 25.10.15
» komentářů: 3
» čteno: 637(9)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Co ti oči jen tak neřeknou | Následující: Druhej dech