Co ti oči jen tak neřeknou

Chtěl bych ti, má milá neznámá, říct spoustu hezkých věcí, slova, která málokdy od někoho uslyšíš. Můžeš být stejně tak černou vdovou, schizofrenní psychopatickou vražedkyní, thrillerovou postavou vystřiženou z hororu. Mile rád ti vypovím, jaká jsi, třebaže tě neznám. Mile rád ti prozradím, jak tě vidím já; co se ukrývá hluboko kdesi uvnitř vás všech; co vám druhé oči jen tak neřeknou, nemusí, protože dokážou vyjádřit mnohem víc než snůška laciných slov: lásku a okouzlení, dobrou či špatnou náladu, různá dilemata a osobní konflikty, které se snažíš vyřešit. Kdykoliv pochybuješ, jestliže si tě prohlíží jak fotografie žen ve složce na laptopu anebo si s tebou jen hraje, a v rozhodném okamžiku tě odkopne jako hračku vhodnou jen pro pouhé pobavení. A ty pak zůstaneš s hlubokou ránou v srdci, a je zcela irelevantní, zda ji zasadila žena nebo muž. Nikdo však není dokonalí. Svá nevyplněná prázdná místa v hloubi duše potřebují zacelit. A nezapomínej, že i ty (jako každá jiná žena) máš svou hrdost a přednosti a nedovol nikomu, aby byly podceňovány.
Jsi obdařena perfektním periferním viděním, dokážeš zvládat několik činností najednou, jsi daleko procítěnější, s pestrou škálou rozvinutých instinktů a emocí, které se u vás dědí z generace na generaci, stejně tak jako naše mužská síla, pragmatismus a chladné logické uvažování, schopnosti lidí, které jsme získali již v pravěku.
Snad proto vás bereme jako královny, protože jste základním kamenem, matkami, které nosí v sobě nový život, rovnocennými partnery (ačkoliv se to nemusí na prvý pohled zdát…) . Jste stejně tak nádherné a tajemné jak bohyně Ištar, krásné jako Afrodita, moudré a zároveň tak nebezpečné jak napůl okřídlené sfingy obnažených ženských tvarů jako jedna z bran vedoucích do Sandonorika, ale i tak křehké a velice zranitelné, jako každý člověk na Zemi, třebaže nevynikáte mohutnou silou. Je to jeden z důvodů, proč se o vás píšou básně a malují obrazy a akta z různých exotických prostředí: z Tahiti a neznámé Polynésie - jako by rovnou vypadly ze štětce Paula Goguina, z nichž vyzařuje život, rajský klid a pohoda s pocity zachycenými v pouhém okamžiku - neboť nás všechny ovládá nejsilnější pud na světě, kterému se sice dá odolat; nikoli však vyhnout.