Navěky

Chci navěky usnout
a být pochovaná jenom
ve tvých snech
proč zbyde vždy jen touha
ve zdech

Marně křičím
marně volám
ale život starý
je už zdolán

Jen tam v povětří
ptáci poletují
a pod nimi lidé
co už na nic nevěří

Jsem tam i já
co už dříve naději
svou pohřbila
v zemi si ke mně
červi cestu hledají
(pěkně zezdola)
ach - pohřebničina...
jaképak to luxusní odvětví!