Hlas
* * * * *
» autor: Tomáš Přidal |
Vítr mi na tvář
Otiskl svůj stín
Naději vzletné myšlenky
Nebojím se padat
Do představ
Jenom se držím zpátky
Tiše mlčím a hýbu rty
Rád bych políbil
Staré dny Nové republiky
Ale vím, že to se nedělá
Někdo by mohl říct
Že ještě dnes je mládí hřích
Musíme pohřbít minulost?
Nikoliv
Pokud nechceme
Přijít o vlastní identity
Minulostí je i každá další vteřina
Tak odhoďme předsudky, lopaty
A nechme minulost promlouvat
Skrz nás
Síto lidí
Cihly těžkých hlasů
Dopadajících přesně
Do tichých mezer komunikace
Otiskl svůj stín
Naději vzletné myšlenky
Nebojím se padat
Do představ
Jenom se držím zpátky
Tiše mlčím a hýbu rty
Rád bych políbil
Staré dny Nové republiky
Ale vím, že to se nedělá
Někdo by mohl říct
Že ještě dnes je mládí hřích
Musíme pohřbít minulost?
Nikoliv
Pokud nechceme
Přijít o vlastní identity
Minulostí je i každá další vteřina
Tak odhoďme předsudky, lopaty
A nechme minulost promlouvat
Skrz nás
Síto lidí
Cihly těžkých hlasů
Dopadajících přesně
Do tichých mezer komunikace
Tipů: 2
» 15.09.15
» komentářů: 2
» čteno: 593(9)
» posláno: 0
» nahlásit
» 15.09.2015 - 16:31
krizekkk
Zaujaly mne ty staré dny Nové republiky...
» 15.09.2015 - 20:09
Začíná to dobře, i myšlenky to má a ... neduživou poetiku, která už několik desetiletí pohřbívá poezii.
Ale v rámci ní je to dobrá báseň, dám tip
Ale v rámci ní je to dobrá báseň, dám tip
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Trůn ze zlatých hvězd a kapky modré krve | Následující: Lámat osud