O tragikomickém osudu malého trola

Žil byl jednou jeden malý trol
a ten měl vysoký cholesterol
Lebky, kosti, sádlo a morek,
náš malý trol nikdy neměl zbytek.

Jednou takhle z rána,
přiletěla k trolovi vrána
Sedla si na vrchol vyhlížejíc nad útesem
čerstvě zasněžených hor stříbřících se sněhem.

Přímo nad trolovou jeskyní,
spustila vrána své krákorání
Zbudivší se trol přemýšlejíc jaký to bídný tvor
narušuje to zimním spánkem ukrutné zimě jeho vzdor.

Vrána již moc dobře věděla,
kdo sežral jí to manžela
Nyní krákorajíc ze všech sil ještě víc
pokoušela trolovu trpělivost jako nic.

Trol ohnal se po ni ohromným kyjem,
avšak vrána obelstila jej svým důvtipem
Klovla jednou a klovla podruhé,
když trol najednou zvolal probůh oči mé.

Kroky vedly trola po útesu příkrém a strmém
Černý osud již pomalu odlétal
Srstnaté tělo osud zpečetěno v pádu volném
Neohlédl se pouze zobákem zaklapal.