Panenka

Našla jsem panenku,
za starým domem ležela v trávě,
byla mokrá od ranní rosy.
Byla mi tolik podobná;
obě jsme byly ztracené,
obě jsme byly bosy.

Neměla stuhu ve vlasech,
dala jsem jí tu svou,
svázala pramínky v copy.
Spolu jsme seděly v zahradě,
a v mokré trávě po nás,
nezbyly žádné stopy.

Její tvář z porcelánu,
se třpytila ranní vláhou
- nebo to byly slzy?

Už nevím...