459. Na cestě vyhaslých světlušek
.
» autor: robin Marnolli |
starý Oldsmobille
projel tichým městem
má ruce na volantu
a na sedadle spolujezdce
vychládající ticho
cesta má odstín
sepiových minulostí
a uprostřed stojíš ty
-tak náhle
-tak potichu
snad tě znovu potkat
protože vše je tak jiné
bez tvojí přítomnosti
(až to láme kosti)
naladí oblíbenou stanici
poslouchá ty poslední uhlíky
které uvnitř doutnají
posílá potají
pohledy bez poštovní známky
stále si nalhává
že vše je vlastně
-nevinné
projel tichým městem
má ruce na volantu
a na sedadle spolujezdce
vychládající ticho
cesta má odstín
sepiových minulostí
a uprostřed stojíš ty
-tak náhle
-tak potichu
snad tě znovu potkat
protože vše je tak jiné
bez tvojí přítomnosti
(až to láme kosti)
naladí oblíbenou stanici
poslouchá ty poslední uhlíky
které uvnitř doutnají
posílá potají
pohledy bez poštovní známky
stále si nalhává
že vše je vlastně
-nevinné
Tipů: 8
» 10.06.15
» komentářů: 4
» čteno: 609(9)
» posláno: 0
» nahlásit
» 10.06.2015 - 10:13
To auto má styl, je jako noc, zrcadlo... co jitří Oldsmobill:-) byla tak potichu že netušil jestli dýchá, potajmu pozoroval její modravá zápěstí, všude šuměla jízda...
» 10.06.2015 - 20:10
pa100r
Prima!! jen ty mezery mezi slokami jsou na dvě věci... ale za tip je to v každém případě....
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: 491.Když se v síni rozední | Následující: 492. Tunel do vody