Existence
kluk po autonehodě
» autorka: řeka |
Klečím před Ježíšem a Otcem
oni si mě nevšímají plakal jsem
v Boží náruči je tma
v kostele je zima život mi zamrzá na rtech
kňourám a krčím se stranou
Ozývá se něco strašného výkřik malého člověka
mozek je cirkusová manéž kde běhá dokola ubohý uvězněný kůň
běhá stále dokola v týchž myšlenkách
masochizmus Damoklova meče
Samomluva přísným okem hledí na samonohu
na boha nebo rozum na dětství
kdo se bojí pohnout neobstojí
neklid a hledání vlastního těla
Nemůžu si vybírat tohle je jediný život který mám
taky nevypadáš nejlíp, jsme jako dvě lžičky v černým kafi
líbí se ti jít takhle po hraně?
jdeme po vrstevnici, udrží nás tahle čára?
Je milosrdná lež taky ze zdvořilosti i z nutnosti
ne lež sama ale motiv dělá lháře
po neviditelném paprsku dětská duše kráčí
světice světec ráj padlých andělů
neví že jen pro děti jsou schována nejkrásnější tajemství
Jeho rozervanost mě rve na kusy zevnitř
zlá rovnováha
zajatec meziprostoru zaseknutý v hodinách
děj který pojmenovat neumím
život není přímočarý a nikdy nechce člověk umřít dost
zlo jako vytrvalé dráždění v těle odshora až dolů je jím nakažený
uzavřený zapečetěný jako pytel a přece všecko co je uvnitř není ukončené
Dekóduj mi čtečku budoucnosti
Den zkroucený do závitu šroubovaný nejlepšími úmysly
lidé v andělském rouchu
silikonová noha hraje fotbal, krmí ústa, všechno můžeš, chceš-li
plastový sen měnící se v život
Tím čím jsem je díky prohrám ne úspěchům
zpátky k rukám nohám tváři
jen blázen by se nevrátil
když něco bolí tak se hýbe, rázem existuje vpřed
do škvíry pod nohu nesmíš pustit strach
prostor s výdechem tmy i světla
Nad jeho tělem, nad jeho životem se začalo vznášet čisté vědomí
utíkat před existencí znamená pořád existovat
existence je plnost kterou člověk nemůže opustit
oni si mě nevšímají plakal jsem
v Boží náruči je tma
v kostele je zima život mi zamrzá na rtech
kňourám a krčím se stranou
Ozývá se něco strašného výkřik malého člověka
mozek je cirkusová manéž kde běhá dokola ubohý uvězněný kůň
běhá stále dokola v týchž myšlenkách
masochizmus Damoklova meče
Samomluva přísným okem hledí na samonohu
na boha nebo rozum na dětství
kdo se bojí pohnout neobstojí
neklid a hledání vlastního těla
Nemůžu si vybírat tohle je jediný život který mám
taky nevypadáš nejlíp, jsme jako dvě lžičky v černým kafi
líbí se ti jít takhle po hraně?
jdeme po vrstevnici, udrží nás tahle čára?
Je milosrdná lež taky ze zdvořilosti i z nutnosti
ne lež sama ale motiv dělá lháře
po neviditelném paprsku dětská duše kráčí
světice světec ráj padlých andělů
neví že jen pro děti jsou schována nejkrásnější tajemství
Jeho rozervanost mě rve na kusy zevnitř
zlá rovnováha
zajatec meziprostoru zaseknutý v hodinách
děj který pojmenovat neumím
život není přímočarý a nikdy nechce člověk umřít dost
zlo jako vytrvalé dráždění v těle odshora až dolů je jím nakažený
uzavřený zapečetěný jako pytel a přece všecko co je uvnitř není ukončené
Dekóduj mi čtečku budoucnosti
Den zkroucený do závitu šroubovaný nejlepšími úmysly
lidé v andělském rouchu
silikonová noha hraje fotbal, krmí ústa, všechno můžeš, chceš-li
plastový sen měnící se v život
Tím čím jsem je díky prohrám ne úspěchům
zpátky k rukám nohám tváři
jen blázen by se nevrátil
když něco bolí tak se hýbe, rázem existuje vpřed
do škvíry pod nohu nesmíš pustit strach
prostor s výdechem tmy i světla
Nad jeho tělem, nad jeho životem se začalo vznášet čisté vědomí
utíkat před existencí znamená pořád existovat
existence je plnost kterou člověk nemůže opustit
Tipů: 15
» 04.06.15
» komentářů: 15
» čteno: 652(14)
» posláno: 0
» nahlásit
» 05.06.2015 - 18:20
děkuji za komentář, občas ji potřebujeme použít, nemůžeme být tak úplně necitelní nebo někdy i zbabělí...
» 27.06.2015 - 17:16
krizekkk
Rozumím... ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.