O životě, kráse a soucitu

Kousek za domem pokvetou šeříky.
Oslněné nebe září nad městem,
zvuky tramvají a ptačí výkřiky,
důvěřuji všem předjarním předzvěstem.

Ráno z pekárny zavoní rohlíky,
voní i řeka pod prastarým mostem.
Všedně chci žít, bez tragiky, paniky.
Milostné básně jsou mým manifestem.

Truhlíky s muškáty, všední prostota,
Nezval ta slova stvořil a také žil.
V duši mi zůstala jeho šlápota.
Rozkvete mi také prostý rozrazil?

Doma v své tichosti pozamykám svět,
usedám za klavír. Kdo hudbu hnětl?

Hudbu s bolestí dohromady spletl,
podivným soucitem se začínám chvět.



https://www.youtube.com/watch?v=9E6b3swbnWg