Bezedná...» autorka: MarieK |
Slituj se přírodo,
slituj nad mou pokorou bezednou,
kdy srdce své držím Ti v rukou.
Vem na milost hříchy století,
já už pochopila proč byly dveře
ztemnělý.
Otevřeme je s láskou a něhou-
to až chmury duše přejdou.
slituj nad mou pokorou bezednou,
kdy srdce své držím Ti v rukou.
Vem na milost hříchy století,
já už pochopila proč byly dveře
ztemnělý.
Otevřeme je s láskou a něhou-
to až chmury duše přejdou.
Tipů: 5
» 06.03.15
» komentářů: 6
» čteno: 721(14)
» posláno: 0
» nahlásit
» 06.03.2015 - 10:37
hříchy odpuštěny, ta pokora nemusí být bezedná ...
je - li jí mnoho, pak duše nemůže být veselá ...
je - li jí mnoho, pak duše nemůže být veselá ...
» 06.03.2015 - 13:46
nejsembásník: ano,to je pravda...po nějaké době se to projevilo...děkuji :-)
» 06.03.2015 - 16:24
Adama
Tady není snad až na několik výjimek (sebe do nich nepočítám) opravdový básník nikdo. To jsem pochopil hned, jak jsem se tu objevil. Ať se rozepíšeš... T
» 06.03.2015 - 18:19
Adama
MarieK: Já se přece nehádám, jen jsem pustil komentář. Hodně štěstí přeji.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: MÝM ANDĚLŮM... | Následující: Věčná přítomnost