Černé na bílém

Držím se zpět,
bez známek opotřebení.
Pár strohých vět.
Dýchá na mé zjevení.
Nečistá hra smyslů,
vede dráhu ku kompromisu.
Šité skicy v podpaží.
A tisícero podlaží.
Unavené dětské oči,
jako kdysi v polích.
Tam, kde zrnko klasu,
zlátlo pro všeobecnou krásu.
V deštích bývá smutno.
natož v černém obleku.
Co pro případ funusu,
skrývá šatník.
Dlouze rozkrájená samota.
V nepřehledných tvarech,
stála někde bosa,
jak smrtonosná kosa.
Bijte se, řež převeliká.
dnes vítězí taktika.
A šumí les a borůvková vůně.
Takhle malý kus.
Co po večerech stůně.
K hvozdům se obrací.
Zpěv drozdů v paláci,
při truhle zlata.
Má myšlenka odňata,
prolezla, byla uťata.