Vroucí pravdou doby
a taky...
» autor: Ctirad Justus |
v rozvalinách tiše zří
vlastní svědomí
hýkavého příkoří
bezpečí už jest iluzí
v potu všedních dní
říkali to soudruzi
nárok hranice tepu
teskné písně zní
však není hlasu v zpěvu
krví vpitý do novin
dlouhý času stín
pochytán do síťovin
každá duše zahoří
za kus svobody
odpolední soboty
tíživě k zemi padá
snaha jenž se zdá
však zatím voda čirá
ještě dá se pít
vlastní svědomí
hýkavého příkoří
bezpečí už jest iluzí
v potu všedních dní
říkali to soudruzi
nárok hranice tepu
teskné písně zní
však není hlasu v zpěvu
krví vpitý do novin
dlouhý času stín
pochytán do síťovin
každá duše zahoří
za kus svobody
odpolední soboty
tíživě k zemi padá
snaha jenž se zdá
však zatím voda čirá
ještě dá se pít
Tipů: 26
» 25.02.15
» komentářů: 23
» čteno: 617(23)
» posláno: 0
» nahlásit
» 25.02.2015 - 19:19
detektor
ST
» 28.02.2015 - 15:33
Kajuta: posmutnělé díky...v pocitu hlubokém, kde není dno ke spatření, ačkoliv je mělko
CJ
CJ
» 28.02.2015 - 15:47
řeka: zatím měnou...u nás jezdíme ke studánce...jenž pramen pěje ;) ovšem má to i své druhé stránky, nejen idyla...
děkuji pěkně ;)
CJ
děkuji pěkně ;)
CJ
» 14.10.2018 - 20:57
byron
"víra" drží naději...
ST
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Vzplanutí vyhaslého času | Následující: Scenérie oka mžiku