Od srdce k srdci

***

Tak si sedím na kávě a tohle je u mě v rukávě:
Kdo řekne mi „ moje holčičko“
když přes 40 roků mám?
Kdo řekne mi „ jsi trdlo, to už znám …"
Kdo pohladí, kdo na duši zahřeje, kdo postel připraví
a řekne „ nic se neděje“, a kdo není nikdy sám?
Kdo úsměv vyloudí, kdo pobaví, koho za přítele mám?
Kdo mě překvapí, puding uvaří, balzám přiloží a je vždy zván?
Kdo má duši sluncem rosenou, veselou člověčí povahu vrozenou
a náruč k mému objetí stvořenou?
Kdo knihy naučil mě číst, milovat každý živý list
a být si občas sebou jist?
Kdo dal mi vše, i Paříž vložil do duše?
Kdo moře, slunce, trávu, píseň vtisk?
Kdo ukázal jak palec zalomit, pod stromy spát, mít druhé rád
a v životě se často smát?
Kdo v životě mi všechno dal?
Víš to ty, a vím to já, tak děkuji a prosím
jen tak dál!!!!!


***