NA KONCI CESTY

Pojď! Při mé chůzi co boří okolí
netrap se tím rozuzlením
přijdou tresty a rány žádoucí

na své tváři máš horký asfalt
úsměv Ti krvácí zoufalstvím
Tvá opona života stoupá vzhůru

rozpadlé mosty a zbořené chrámy
byly si ve špatném znamení

nepřekračujme cílovou rovinku
musíme spravit celou minulost
do posledního zrnka na téhle Zemi

podívej se na jejich hříchy
a jak tihle další si žijí v přepychu
budou litovat dne kdy přišli na svět

pálíme jejich nejlepší vzpomínky
tahle cesta bude trnitá
neohlížej se před zemětřesením

sbohem napíchneme Vaše žíly

víš co mi chybí v realitě
nikdy jsem neměl štěstí v téhle době
koukají pohrdavě a soudí mé činy

není ochrana před tímto hnisem
který nás bodá do slabin
závětří pokoje tří stěn

do očí mi proniká alegrie
po létě mám naději nádechu
bičujete mě ostrými srpy

léčím se z moderního šílenství
ještě pár týdnů a budu volný

opět padají mí stříbrní Andělé.




15.9.2010