UTÍKAJÍ V TMÁCH

Neztrácím tep ale přesto usínám
pochodeň života slábne v tmách
snad zasloužím si trochu klidu

pověry se kroutí na parketě před pravdou
hra letmých doteků a spojitost očí
záplava dnů na sto změn

pátrám po stopách fádního potlesku
v hlubinách kalu se blýská led
v záchvatu vzteku si dupete po štěstí

svou slabost hledám v obraně
zasnění na pružině volnosti
nepolevím ve Vašem úsudku

petrklíč ladně usedá do trávy
slunce ho hladí po tváři paprsky

pokrevní svědectví proplouvá do duše
tohle ještě není konec
Váš nevděk vychází z křivých úst

ledový déšť co všechno spálí
nepostačí věřit v bláznovství
chci se vznášet v temnotách

pokud nezazní výstřel je šance na život
ani netušíte jak je vše shnilý

ostražitost a rozvážnost mysli je cesta
držte se pevně lana života
neodvracejte se nikdy od osudu.




5.9.2010