RAFIČKY HODIN
Napsáno u piva pro ukrajinský lid a jejich vlastence bojující proti historicky nekonečné ruské agresi...
» autor: Houda |
RAFIČKY HODIN
Rafičky hodin nemají ručičky
brodí se čísly, jak se to hodí
na dvoře školy leží ztrhané trikolóry
právě tam třísly výbuchy
a sbory vlastenců berou schody
v třech, nemají potuchy
kde to kyslo a že na zádech
z cizího krev nezabolí
jen malé děti se ještě modlí
v těch zdech, co kdyby to ještě vyšlo...
Všeci vlci nebývají podlí
jen chtějí svoje věci přeci
a někdy dvoje a někdy troje
a někdy i ty tvoje
tak na co si hrát na kovboje
a nastavovat líci
když ku hranici kamenem dohodíš
a sám dobře víš, že ve světnici
kde ses nenarodil a nebydlíš
nemáš žádný podíl...
Rafičky hodin jdou pozpátku
pohádku rodin utlačovaných
zavál sníh a nikdo z nich už nevěří
že v snách jim do dveří vstoupí strýc
a řekne: tak už to stačilo, tak už nic
Ne, to tu v dějinách ještě nikdy nebylo
spíš než málo, bylo víc...
"pro válku bych zabíjel
ne, pro mír jsem si nepřijel
a ostatní je fuk!"
řekne voják, típne vajgla o kapotu
je éra nových plotů
a za horizontem za kopcem leží
v krvi dvacetiletý kluk
a říká si:
To vydržím...
je to přeci moje zem
a dneska nejsem prvý!!
Rafičky hodin nemají ručičky
brodí se čísly, jak se to hodí
na dvoře školy leží ztrhané trikolóry
právě tam třísly výbuchy
a sbory vlastenců berou schody
v třech, nemají potuchy
kde to kyslo a že na zádech
z cizího krev nezabolí
jen malé děti se ještě modlí
v těch zdech, co kdyby to ještě vyšlo...
Všeci vlci nebývají podlí
jen chtějí svoje věci přeci
a někdy dvoje a někdy troje
a někdy i ty tvoje
tak na co si hrát na kovboje
a nastavovat líci
když ku hranici kamenem dohodíš
a sám dobře víš, že ve světnici
kde ses nenarodil a nebydlíš
nemáš žádný podíl...
Rafičky hodin jdou pozpátku
pohádku rodin utlačovaných
zavál sníh a nikdo z nich už nevěří
že v snách jim do dveří vstoupí strýc
a řekne: tak už to stačilo, tak už nic
Ne, to tu v dějinách ještě nikdy nebylo
spíš než málo, bylo víc...
"pro válku bych zabíjel
ne, pro mír jsem si nepřijel
a ostatní je fuk!"
řekne voják, típne vajgla o kapotu
je éra nových plotů
a za horizontem za kopcem leží
v krvi dvacetiletý kluk
a říká si:
To vydržím...
je to přeci moje zem
a dneska nejsem prvý!!
Tipů: 10
» 06.02.15
» komentářů: 4
» čteno: 813(9)
» posláno: 0
» nahlásit
» 06.02.2015 - 07:05
Psatriotismus, věrnost k povinnosti, sebepřekonání, to jsou ty pravé zbraně ve válce. Připomínám to zejména dnes, kdy naše vojska v dohledné době překročí hranice!
Poručík Dub.
Vona ta zem širá
bez přísnoSTi zmírá
já jim dycky říkal
disciplína vy klucí pitomí musí bejt;-)
Poručík Dub.
Vona ta zem širá
bez přísnoSTi zmírá
já jim dycky říkal
disciplína vy klucí pitomí musí bejt;-)
» 06.02.2015 - 17:13
krizekkk
Válka je vůl!
» 07.02.2015 - 20:38
Obdivuji ty, kteří mají jasno na tisíc kilometrů. Rád bych věděl, co a proč se tam děje. Mé zkušenosti mi říkají, že nic není takové, jak to vypadá a jak nám chtějí namluvit ... Tím nechci říkat, že Rusové nejsou jako národ svině, jen malý ruský člověk je jaksi jiný ... dle mých osobních zkušeností. Pravda, své známosti jsem trochu vybíral ...
Tobě ST za to, že ti to 'stojí' za to, kazit si chuť na pivo :o))
Tobě ST za to, že ti to 'stojí' za to, kazit si chuť na pivo :o))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: PŘÍTEL ALKOHOL | Následující: TVŮJ SYN