Návrat do hlubin Pravěkého moře ...
...
» autor: kavec |
***
... už nevím
po kolikáté se vracím
na křídlech černého anděla smrti
na pláže Pravěkého moře
Do tvých čekajících paží
do obětí které obejme ve mě
celý můj život a smrt ...
Do tebe která jsi věčná
zapsaná v duši ocelovým dlátem
v žule nesmrtelnosti
V každém žilkování rozkvetlého květu
do vlnobití milujícího moře ...
Černavé hlubiny
obsahující moje nebe i peklo
v rybách plujících stále proti proudu
nesených přilétajícími anděly
tam kde jsem se mohl
konečně stát sám sebou ...
***
... už nevím
po kolikáté se vracím
na křídlech černého anděla smrti
na pláže Pravěkého moře
Do tvých čekajících paží
do obětí které obejme ve mě
celý můj život a smrt ...
Do tebe která jsi věčná
zapsaná v duši ocelovým dlátem
v žule nesmrtelnosti
V každém žilkování rozkvetlého květu
do vlnobití milujícího moře ...
Černavé hlubiny
obsahující moje nebe i peklo
v rybách plujících stále proti proudu
nesených přilétajícími anděly
tam kde jsem se mohl
konečně stát sám sebou ...
***
Tipů: 18
» 22.01.15
» komentářů: 9
» čteno: 935(13)
» posláno: 0
» nahlásit
» 23.01.2015 - 16:59
krizekkk
ST...
» 23.01.2015 - 17:17
Pravěké moře, věrný druh Tvých básní, co zná radosti i boly, vím... Janík :-)
» 25.01.2015 - 20:23
i černý moře hoří
nejen hoři
ale plane i něčím jiným
snad ohněm po životě
nejen hoři
ale plane i něčím jiným
snad ohněm po životě
» 26.01.2015 - 00:07
Nádherné, moc.V hlubinách moře, jsi se mohl stát konečně sám sebou....s níííí? :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Dvě básně . | Následující: Jen jednou ...