Dvě básně .

***


Bylo ticho
Oboustranné ticho
A pootevřené rty jako
Odlétající černé vlaštovky
Smutně mávaly svou
Naučenou prostořekostí
Tomu tichu
Co nás v sobě stravovalo
S drzostí podvádějícího hráče ...


Který už dávno věděl
že vzpomínky zmizí jak dým
Nesoucí na křídlech
ubývající lásku ...



***



mlčení věžních hodin
kam se ztrácíš ?
bělobou mlhy zasažená
vzdálená vzpomínka
na ňadra co uplývaly
od dlaní
jak durmanová sklínka
v temnotě
posmrtné masky ...



jako by někdo bloudící
pozoroval tvou nahotu
vyhaslýma očima
přes rozbité okno
milencova toužení ...



***