Tam kde vše shoří na popel...
nemůžeš doufat v oheň…nebo ano?
» autor: enigman |
vzdálené hřmění
vůkolem slabé chvějivé světlo
jako by odnikud nevycházející
láme se v dešti poletujících sazí
za těch nocí se budím
do černoty neproniknutelné
v níž není vidět vůbec nic
do tmy z níž bolí uši
jak usilovně naslouchám
najednou musím vstát
v té ledem štípající
autistické temnotě
natahuji paže
jen neztratit rovnováhu
dávný příběh
vydržet zpříma!
před každým pádem je zaváhání
vykročil jsem do nicoty
počítám kroky
abych se vrátil
mám zavřené oči
máchám rukama
vzpřímeně vůči čemu?
něco bezejmenné
co dlí v černé noci
snad žíla nebo nějaká síť?
já a hvězdy
kolem toho krouží
jako ohromné kyvadlo
opisující ve své rotundě
každodenní pohyby vesmíru
o němž se říká
že neví nic…
a přece něco vědět musí…
vůkolem slabé chvějivé světlo
jako by odnikud nevycházející
láme se v dešti poletujících sazí
za těch nocí se budím
do černoty neproniknutelné
v níž není vidět vůbec nic
do tmy z níž bolí uši
jak usilovně naslouchám
najednou musím vstát
v té ledem štípající
autistické temnotě
natahuji paže
jen neztratit rovnováhu
dávný příběh
vydržet zpříma!
před každým pádem je zaváhání
vykročil jsem do nicoty
počítám kroky
abych se vrátil
mám zavřené oči
máchám rukama
vzpřímeně vůči čemu?
něco bezejmenné
co dlí v černé noci
snad žíla nebo nějaká síť?
já a hvězdy
kolem toho krouží
jako ohromné kyvadlo
opisující ve své rotundě
každodenní pohyby vesmíru
o němž se říká
že neví nic…
a přece něco vědět musí…
Tipů: 22
» 09.01.15
» komentářů: 10
» čteno: 586(21)
» posláno: 0
» nahlásit
» 09.01.2015 - 18:54
krizekkk
Doufám v oheň.
» 10.01.2015 - 01:10
ST
Já a hvězdy...
oheň a led
padám zpříma
vysoký let
v temných hlubinách
bez míry
bezejmenné jsou
vesmíry...
Já a hvězdy...
oheň a led
padám zpříma
vysoký let
v temných hlubinách
bez míry
bezejmenné jsou
vesmíry...
» 10.01.2015 - 12:55
Milena
O nás ví všechno...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: jak se pokochat... | Následující: vousaté cyklotoulky...