Vzpomíná
vzpomíná
» autor: radek oslov |
Věřím slovům ve smutku se potkají
myšlenky na křídlech co se neznají
věty jsou slova,a znova
se myšlenka ozvěna bez citu schová
a ty bloudíš ve své vteřině
zní slova...v proměně
že pocit je lavina
bez adresy,a taky bez jména
bez hříchu je jako kost
kde je ozvěna,i host
nahá vteřina bez jména
i bez věna
Vzpomíná.
myšlenky na křídlech co se neznají
věty jsou slova,a znova
se myšlenka ozvěna bez citu schová
a ty bloudíš ve své vteřině
zní slova...v proměně
že pocit je lavina
bez adresy,a taky bez jména
bez hříchu je jako kost
kde je ozvěna,i host
nahá vteřina bez jména
i bez věna
Vzpomíná.
Tipů: 6
» 04.01.15
» komentářů: 2
» čteno: 580(9)
» posláno: 0
» nahlásit
» 04.01.2015 - 18:18
Přijde mi, že je Ti pořád teskno a smutno, nějak to tak cítím z básniček, třebas se pletu, nevím...Přeji aby nebylo..
» 05.01.2015 - 04:19
Vzpomínky na hladině času,
co dole v hlíně pasu
do zapomnění
Věčné tlení ...
ST
co dole v hlíně pasu
do zapomnění
Věčné tlení ...
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Propil jsem... | Následující: Na křižovatce bloudění