Na křižovatce bloudění

Mlčí ozvěna za mříží toho světa
všechno se prach nepromění
jen vteřina bloudí v zapomnění
bloudí bez citu ticho protíná
v tichu bez cíle a gest
-myšlenek prázdných nahých růží
co nemají kam vést
když šeptají ve své kůži
co v nás se promění
atmosféru svítání
tu květinu není kam nést
hrob ticho zas vítr objímá
zůstala hloupá věta
škleb v tváři
zrůda ticho objímá
když hledá paprsek hvězd i zrození
slunce pocit křídla asi mění
je jen dráha z milovaní
cesta věčných doteku
ticho nemůže si nikdy vzít
chce z úst pít,v mlčení svítání
v ňadrech tuláci co mlčí
a hvězdy pláči
když karty rozdává,tvář odvrací
pocit co protíná na křižovatce bloudění