Bláznivá ozvěna
ozvěna
» autor: radek oslov |
Bez citu plná slova i jisker hořící
krev v žilách vařící
Probudí všednost i naději
co z myšlenek si malují
Zůstala stěna
rozložená
Jako prázdná ozvěna
mlčící vteřina
Bez pocitu tak lhát
jen se bát
Půlnočních stínu
v prázdném klínu
Chceš se vzdát
přísahat
Bez jména
Bláznivá ozvěna...
krev v žilách vařící
Probudí všednost i naději
co z myšlenek si malují
Zůstala stěna
rozložená
Jako prázdná ozvěna
mlčící vteřina
Bez pocitu tak lhát
jen se bát
Půlnočních stínu
v prázdném klínu
Chceš se vzdát
přísahat
Bez jména
Bláznivá ozvěna...
Tipů: 4
» 14.12.14
» komentářů: 2
» čteno: 728(11)
» posláno: 0
» nahlásit
» 14.12.2014 - 12:35
Mám z Tebe velkou radost, Radku. Opravdu jsi se v poezii posunul směrem vpřed. Baví mě Tě číst. Bez jména - to mi připomnělo mou báseň. Těším se na Tvou další báseň. /Jestli se nebudeš zlobit, tady má - BEZ JMÉNA/
BEZ JMÉNA
Žiju a umírám
ukázala jsi dost
objetí proklínám
marně na tvář vzpomínám
asi jen pro radost
tam v dáli sad býval
letmý svit lampy zvad
jen o ní jsem pořád sníval
krásu hvězd potají vnímal
a básník byl za ni rád.
29.3.2014
BEZ JMÉNA
Žiju a umírám
ukázala jsi dost
objetí proklínám
marně na tvář vzpomínám
asi jen pro radost
tam v dáli sad býval
letmý svit lampy zvad
jen o ní jsem pořád sníval
krásu hvězd potají vnímal
a básník byl za ni rád.
29.3.2014
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Myšlenka bez citu, pod proudem vody | Následující: Jen naše všednost Vrcholí