podnikavě...

poctivá výdělečná činnost u nás nedovoluje přijít k penězům
takže je nutné když cestujete získat kromě poznatků a zábavy
ještě jiný přivýdělek abyste se vůbec někam dostali…
propisky pomalu přestaly být konvertibilní měnou
ovšem obnos jimi získaný nebyl ještě zdaleka dostatečný
když jsem tedy měl vyplatit pomocníky vzpomněl jsem si na příběh o Jobovi
o troše těžkostí a zklamání jež prospívá k posílení ducha
a vypařil jsem se…

vzhledem k tomu že jsem putoval horským pásmem
vzpomenul jsem na svou geologickou minulost
a napadlo mne zpeněžit trochu toho nerostného bohatství
kterého bylo všude kolem dostatečné množství…
tak jsem si založil nenápadnou společnost Ká-men s.r.o.
a prodával mramor hlušinu břidlici i čistou žulu
/přemístěnou z triocénu s náležitou péčí jako by byla z porcelánu/
minimálně od 5 kubíků do vyprodání skladových zásob
odlomy a převisy byly za příplatek rovněž svahy a římsy
/včetně květeny – v případě plochy či délky hmyz zdarma/

někteří chtěli i zvířectvo či ptáky což jsem samozřejmě dodával také
ale jak každý správný potulný prodavač ví byli použití…tedy bez záruky…

jo a akční nabídkou byly jeskyně…pro bohatší s netopýry a krápníky
pro ty chudší rozložené…ale s návodem k instalaci…

když jsem vydělal jisté jmění uvědomil jsem si
že je sice hezké cestovat ale je také dobré mít se kde usadit
přeci jen vás začnou jednou bolet nohy…

zašel jsem tedy na katastrální úřad v Tepescohuite
ale nechtělo se mi obcházet jednotlivé domy
tak jsem je nechal aby mi poradili…

když jsem se dal trochu do kupy pátrám po té své nemovitosti
a najednou narazím na skupinku dam u krásné secesní budovy
v šatech až ke krku prozpěvující zbožné písně
vešel jsem mezi ně s přáním hezkého dne
ony však trochu popuzeně odvětily ,,Nebude hezký
dokud toto hnízdo neřesti nebude zavřené!,,
a jedna z nich vzrušeným hlasem pokračovala
v nabídce knih souvisejících s tématem
zatímco pár mužů okamžitě přešlo ulici
a zmizelo v domě...

s díky jsem odmítl jelikož čtu jen knihy svaté
ale bude nejlépe když prohlédnu vnitřek
a zaseji něco božího hněvu na to nečisté plémě
a dámy jsem nechal hlídat u dveří...

horlivě přikývly a oči jim zahořely plamenem poslání...

vešel jsem a tak dobrý pozorovatel jako já
si nemohl nevšimnout několika slečen pouze ve spodním prádle
což znamenalo že buď selhala ventilace
nebo se zde nabízí víc než jen tekuté osvěžení...

taktně jsem obdivoval rudě sametové ostění
když mne oslovila jedna madam v modře saténovém hávu a pérem ve vlasech
,,Tak co padre něco malého v misionářské poloze?,,

To mne poněkud zaskočilo a nechal jsem si čas na rozmyšlenou…

Mezitím se mě dotyčná prohlížela zkoumavým okem
,,Poslyšte pane neměl jste nedávno potíže se zákonem?,,

Horečně jsem přemýšlel jestli je můj kněžský hábit tak průhledný
a zda je možné aby zvěsti o mém kamenolomu
dorazily až sem do tohoto zapomenutého koutu země
a náhle jako by mne osvítil duch svatý
,,Milá slečno /lhal jsem jak zákon káže/ kdysi dávno ano
ale to bylo jen nedorozumění… rychlá kola s větrem ve vlasech
a panenská dívka generálního ředitele vápenky…
což mi připomnělo jednu veselou historku
asi po měsíci v tamním zařízení se ztratil z kuchyně sekáček na maso…
prolezli nám cely a pak jsme museli nastoupit k prohlídce…do naha…
samozřejmě ten sekáček nenašli kam by se asi tak dal schovat že…
místo toho našli jen několik mýdel…plakát playmate z července roku 1995…
tři kostky ledu…slovenského velvyslance…
vanočku…šest ptačích per…Atlantidu…Babičku Boženy Němcové…
LP desku Sním o vánocích bílých…olej od Picassa….sendvič se šunkou a sýrem…
Princeznu na hrášku…veselé vánoční hody…dva ebenové pěšáky…Titanik z párátek v lahvi…
Shakespearovu závěť…zubní protézu…Amelii Earhartovou…utajenou sloku z Vejvodovy polky…
Vdovu neznámého vojína…dva poštovní holuby…Ottův slovník C-D…a banán…

a dodal jsem jen tak mimochodem
,,Promiňte ale já jsem nový majitel,,..

Nevěděla jestli se smíchy potrhat nebo skočit s brekem do vypuštěného ba-zénu …
Nakonec z ní jen vyklouzlo ,,A sakra!…takže kdy chcete abychom to vyklidily?,,

Samozřejmě že mne soudila příliš rychle /a vy nejspíš také že/
přece nenechám vyhodit nevinné mladé dámy na dlažbu
to by v žádném případě nebylo možné označit za akt milosrdenství
obzvláště když jsem uvážil
kolik zákazníků čekalo ve frontě před domem…

tak se někdy stavte…

jo a když prokážete že jste občani české republiky
a znáte mě
budete to mít grátis