jitření...
...
» autor: enigman |
podzimní šeré jitro
nad řekou tkví
nažloutlé světlo
obloha na spadnutí
na zemi čvachtanice
šmouhy sněhu leží na střechách
na domovní zídce
i na plotech ve dvoranách
šla kousek přede mnou
v galoších
přesto chůzí ladnou
střevíce v lesklém obalu
a sukni si přidržovala rukou
v žilách mi roztepala krev
myšlenky víří hlavou
kráčela zlehka
a já dostal chuť
tiše se za ní rozběhnout
a něco bláhového
zašeptat jí
jak se na ni dívám
vedle šálků od snídaně
kdy v břečťanu švitoří ptáci
na podlaze probleskuje
slunné tkanivo záclony
až se radostí ani jíst nechce
ve chvilkách života
o kterých nikdo neví
dívat se jak je opřena
o zábradlí
naslouchá daleké melodii
a v tom postoji se odráží
půvab i tajemství
dívat se jak se svléká
s touhou obejmout ji v bocích
a tu vilnost potlačit jen tím
že si zatnu nehty do dlaní
zastavila se já též
oknem pozorujeme
jak nějaký člověk
v hárající peci
vyfukuje lahve
a ona pak svou tvář
vonící mrazivým vzduchem
přitiskla k mé líci
ve chvilkách života
o kterých se nikdo nedoví
nad řekou tkví
nažloutlé světlo
obloha na spadnutí
na zemi čvachtanice
šmouhy sněhu leží na střechách
na domovní zídce
i na plotech ve dvoranách
šla kousek přede mnou
v galoších
přesto chůzí ladnou
střevíce v lesklém obalu
a sukni si přidržovala rukou
v žilách mi roztepala krev
myšlenky víří hlavou
kráčela zlehka
a já dostal chuť
tiše se za ní rozběhnout
a něco bláhového
zašeptat jí
jak se na ni dívám
vedle šálků od snídaně
kdy v břečťanu švitoří ptáci
na podlaze probleskuje
slunné tkanivo záclony
až se radostí ani jíst nechce
ve chvilkách života
o kterých nikdo neví
dívat se jak je opřena
o zábradlí
naslouchá daleké melodii
a v tom postoji se odráží
půvab i tajemství
dívat se jak se svléká
s touhou obejmout ji v bocích
a tu vilnost potlačit jen tím
že si zatnu nehty do dlaní
zastavila se já též
oknem pozorujeme
jak nějaký člověk
v hárající peci
vyfukuje lahve
a ona pak svou tvář
vonící mrazivým vzduchem
přitiskla k mé líci
ve chvilkách života
o kterých se nikdo nedoví
Tipů: 19
» 12.12.14
» komentářů: 7
» čteno: 561(14)
» posláno: 0
» nahlásit
» 12.12.2014 - 19:16
je jako sklářská píšťala
pro nádech a výdech
znáš ji snad od mala
tak průzračnou a švitořivou
zatínáš nehty do své vilnosti
pro lásku, nejspíš od kosti
pro nádech a výdech
znáš ji snad od mala
tak průzračnou a švitořivou
zatínáš nehty do své vilnosti
pro lásku, nejspíš od kosti
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: jak být spoky... | Následující: podnikavě...