Autoportrét

Když jarní vánek ptáci nesou,
přilétajíc odněkud z neznáma,
když punker první tetování,
vrývá svému tělu z rána,
je třeba navždy zvěčnit fakty,
kterým za sto let již nikdo neuvěří,
a tak pořizuji fotky,
z prvních i posledních večeří.
Ty polaroidy ze šuplíku,
zbytečně mi berou místo.
V šupleti i na harddisku.
Vždy, když slyším zvuk budíku,
je třeba dokumentace,
jaké to mám dneska ráno,
(za doprovodu opice.)
A ty vlasy…
Ach, ty vlasy!
Na oči chci hned teď led!
A s tím ledem,
čaje s medem,
k tomu cool autoportrét.
(Sakra, můj rozbitý ret!)
Smekám sama před sebou,
jak vyfoceno toto jest!
Je třeba výtvor ještě dnes,
na instagramu předvést.
A pak se divte, lidé, že,
nemám o čem hovor vést.