Propasti .

***



Jsou to propasti
co nás dělí od lásky a pochopení
neprobádané hlubiny
oči neznámých žen a jejich tajuplné klíny
jako bys hledal v sobě zapomenuté stíny
slova a věty
co smíš a kde děláš chyby
kam kladeš své nohy
v kalužích a sněžných závějích
naprotiv všem a snůškám časovosti
co tě v sobě požírá jako smrtihlav
kolem poletující stíny
ale ty můžeš být bez obav
zas budeš umírat tak sám
v zemi
kde jsi tím posledním z lidí ...




Jsou to jen propasti
vymezující vzdálenost žízně a stromu
obojaké souvstažnosti
mezi mou rukou a tvým
vlhnoucím klínem
vztyčenou bradavkou
a padajícím listem do tepla
tvého vzrušeného břicha
jsi ta sudá nebo lichá ?
otazník procházející bloudícími hodinami
zámlka na dvě doby
shluk těch nejčastějších náhod
co nikdy nemohu v sobě zatratit
jako ty propasti
procházející mezi
mnou a tebou ...



výčitko stále přítomné
věčnosti ...




***