Cylindrická osma

Zněla dutě
Když se vyslovila
Cylindricky tvarovaná
Nepoznaná osma

Měla své fanoušky
Bylo jich osm
Kupodivu
Já myslel, že osm
Desítek

Nikdy nepromluvila
V uzavřeném prostoru
Hájila své místo
Duněla basem
Při mluvě s osmerčaty

Jindy v dobré náladě
Dnes poněkud naladěn
Na vážnější tóninu
Jsem zabrnkal
Prsty na pusu
Osm hořkých tónů

Rozpustily se
V mých prstech
Jako šumivé pastelky

Bezbarevné
Osmičky
Objížděly
Dvě kružnice
Nad sebou

A já měl za sebou
Osmero dutých ne
Když se mě
Neznámí lidé
V cylindrech
Ptali na plány na večer

Kupodivu to všechno byli
Staří muži s dlouhými
Černými bradami

Třeba to byli čarodějové
Nebo noční zlodějíčci
Každopádně má odpověď
Byla vždy stejná
A únavné ne poté vystřídalo

V osm chodím spát

(Ty cylindrická osmo člověka)

Osma má svého
Devátého fandu
Což jí ničí reputaci
Ale mně zaručuje
Klidné večery o osmé

Bez napnutých nervů
Jež někdo trénuje
Při sledování hrůz
V televizním přijímači