RAKEV

RAKEV

Ta rakev byla železná
a na ní moje jméno
na víku čnělo nýtů šest
s nápisem "obsazeno"
a hrobař, že mě dobře zná
dal mi dvojtou hlínu
v podzemí, prej, vyspi si
života kocovinu!

Za rakví jde zkroušená
jedna drobná žena
tvář bolestí zkřivenou
hlava dešti odhalena
tak ta mi měla být
osudem přislíbena

Proč jsi chlapče milý můj
na mne chvíli nepočkal
šel jsi světa kraj
proč jsi mne nepotkal??
Mohli jsme co milenci
míti lásku k sobě
já teď smutek na líci
a ty mi hniješ v hrobě!

A proč ty jsi milá má
více nespěchala
šla jsi světa kus
proč ty mne nepotkala??
Teď tvář máš bolem protkanou
déšť bubnuje chladně
na mou rakev kovanou
a já ležím na dně!!