střevíčky

Potichu
nejtišeji
kočičím sametem
dětské střevíčky
nazouvám
a copy s pírkem sojčím
ruce zanořím
do hořké
vůně ořechů
voňavé zevnitř vzpomínkami
co na tom
že zčernají mi dlaně
proklouznu zadním vchodem
do časů nicnemusení
natrhám jablíčka
a schovám se
v podzimní mlze
z bažantích pírek si vytvořím šperk
vážně si promluvím
s vílou stromu
o holčičím trápení
a pomazlím se
s cizí kočkou celou bílou
co šeptne mi
o svém zakletí
spěchám
šeří se-honem brambůrku
do popela vložit
a snít o létání
ke hvězdám
zapomenout že jsem dospělá
než sundám střevíčky....