Cesty za tebou, cesty let minulých...

I krásy lesů temných znám,
A co se výpravy mé týká
Vedoucí vstříc hvězdným krajinám,
Zřel jsem cestu - mrtvá, tichá.

Kde cesta má počínala skromně
Znovu konec dovrší, avšak slavnou stane se
Tam já, dojdu prozření, naleznu tebe,
A vítr, srdce mé k tvému zanese.

A tam ptáků zvučný, sladký zpěv
Pohladí duši mou,
Pokleknu před tebou,
a též začnu svou píseň
tu píseň písní pět.

Půjdu nocí, dnem a půjdu roky
K múze své, blíž jen blíž
Půjdu s únavou mílovými kroky,
snad tlukot srdce mého,
princezno má ucítíš.

Vyslyšíš mé volání,
kdy v noci toulat krajinou se budu
tou hvězdnou krajinou strastí,
tou pro tebe
víš pro tebe,
lásko já si půjdu.

Tváří v tvář peklu či smrti,
bez tebe sám
Budu se prát pro tvou čest,
pro jméno tvé
Pro slávu tvojí, pro vše co mám.
Jen tebe mám,
Či jen tebe jedinou chci mít?

Jsi jediné přání mé.