Povodeň se vrací...

Při úderu zvonů
slyším tvůj hlas.
Při brodění brodů
cítím, jak plyne čas.
To ty ses brodil a já se bála,
to ty si spadl a já se smála.
Ten čas rychle jak voda plyne,
prosté "s bohem" se z tvého hrdla line.
Jak bloudí stružka přes kameny,
jak mé oči slzami jsou zahaleny.
Jak můžu smát se ještě,
když slunce zahalily deště.
Déšť spláchne prach, špínu a kal,
kolem srdce vytvoří se nepropustný val.
Jen vzpomeň si, vzpomeň,
nikdy nechtěl si, aby bylo po mém.
Tak vzpomínej, vzpomínej,
jak rychle tyhle časy pomíjej.
Jak rychle vodu zčeří kal,
jak rychle si proti tobě vytvořím srdcebraný val.