Měsíční svit

Svými paprsky zalévá krajinu noční,
až od toho pohledu bolí tě oči.
Jen sleduj ten svit,
však je stejně jasný jak upřímný cit.
Jen sleduj tu zář,
On jednoduše nemůže být lhář.
Tak sleduj, jak překrývá ho mrak,
Když už dávno minul soumrak.

Svou magickou silou
mi tak jednoduše pouští žilou.
Úplňku síla kouzelná
jak má láska bezelstná.
Stříbrným závojem údolí zakryje
a u tvého srdce lehounce zahřeje.
Měsíční svite, nyní tě žádám,
posviť mu na cestu,
ať vidí, jak mu mávám.

Pak kopce zahalil hrozivý stín,
na mě už dopadl neblahý splín.
Měsíc zašel,
on odešel.
Tma rychle polyká, co mám tak ráda
a teď už vidím jen jeho záda.