Světlo hvězd

Zdráhám se myslet na hvězdy když jsem si vědom
Jaké tajemství skrývá se za jejich září
Smutné poselství mi do mojí mysli vráží
Však stále hledím na ten temný nebeský dóm


Jak starý lampář který chodí sám ulicí
Jen tak loudá se tam a líně zase zpátky
A jednoduše otáčí plynové zátky
Svým smutným krokem lampy mdlé rozstvicí

Stejně tak i světem smrt prochází se
Kostnatou rukou potaženou tenkou kůží
Sbírá duše a naráží je na vrch kůlu

Pak nězně pohladí je a vypustí vzhůru
Ty chuděry k nebesům pomalu se plouží
Tak každou noc stříbrné hvězdy rozsvítí se

-jindra-