Tísnivá samota .
...
» autor: kavec |
***
tísnivá samota stoupá do kostí
jako by stíny na střechách
do sebe vpily všechnu sluneční zář
to teplo života všeho bytí
kdy samota ustupuje v tišinách
smutečních vrb co hlavu smutně kloní
k vodním hladinám zrcadel …
nazelenalým obrazům ve kterých
se padající list zapřísahal sám sobě
aby neporušil tu boží přítomnost
okolního ticha …
***
tísnivá samota stoupá do kostí
jako by stíny na střechách
do sebe vpily všechnu sluneční zář
to teplo života všeho bytí
kdy samota ustupuje v tišinách
smutečních vrb co hlavu smutně kloní
k vodním hladinám zrcadel …
nazelenalým obrazům ve kterých
se padající list zapřísahal sám sobě
aby neporušil tu boží přítomnost
okolního ticha …
***
Tipů: 14
» 22.06.14
» komentářů: 8
» čteno: 752(14)
» posláno: 0
» nahlásit
» 22.06.2014 - 09:38
krizekkk
Rozumím... ST
» 22.06.2014 - 10:18
.
tak to na člověka někdy padne
ale já si v tvé druhé části
už představila samotu snivou
dokonce velice snivou
:)
tak to na člověka někdy padne
ale já si v tvé druhé části
už představila samotu snivou
dokonce velice snivou
:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Slídil ... | Následující: Vzpomínky - Deník ...