Vzpomínky - Deník ...

***


Oba břehy řeky byly pusté
Vykácené a vysypané štěrkem
Miniaturních cestiček …
Řeka se dál valila mezi kameny koryta
Mosty čněly s němou výčitkou k nebi
Stromy se stávaly žalujícím mementem krajiny
Na soutocích bublala ve vodě
Barevná pěna chemiček a továren
Mládí se přelévalo pomalu
Do věku kdy jsem přestal rozumět
Všemu co bylo kolem mě …


Zůstala mi pouze láska a němá řeka
Co se vlévala noc co noc
Do mého bolícího vědomí …


Stále jsem myslel pouze na jediné
Že konečně uteču sám před sebou
Někde tam kde mě nikdo nebude znát
A já začnu úplně znovu
Na nepopsaném listu papíru …


Sen o svobodě se mi nenaplnil
Byl uloupený pásy strakatých tanků
Ale , už jsem poznal co je to Smrt
A jak chutná láska
Tebe jsem v listopadu pochoval
A začal věřit v Boha …


Byl to nádherný život
Ale , bolesti v něm bylo více
Než laskavého smíchu …



***