Křídla svobody a zázraků

Z touhy Nebejasu,
snáší se křišťálový déšť,
vonící po nekonečné svobodě,
má dokonale rychlý spád.

Jeho čiré kapky,
velikostí a tvarem
připomínají stříbrné dukátky,
ztracené ve věčných sférách času.

Křídly svobody,
nám na rozloučenou
mávají moudří Andělé.

Nemohou rozmlouvat
s lidmi jako dřív,
ale chrání a drží stráž
nad každým z nás.

Nebejas se usmívá,
jeho vrásky jsou cestami,
po kterých putujeme,
slzy poklidnými říčkami,
které v nás protékají.

Držíme s ním krok…

Každý úkrok stranou
je pro nás povznášející,
leč bez křídel zázraků
nemůžeme vzlétnout výš.

I přes to všechno,
udržet dobrou náladu
lze i pohlazením z úst,
vyváženým milým slovem.