Mechovým nanukem / Reprezentovali vše nadějné

Za drátěnou ohradou omotanou
podzimním svítáním
v té obří trnové koruně
okna kasáren

kdosi si našel čas na motýla
a povozil jeho něžnou lehkost na prstu
chtěli ho zašlápnout mrazem,
zbavit svobody:
uleť, varoval ho včas!

Mechovým nanukem zpívali mu,
ale nedal se ošálit.
Kolem jeho lehkosti hvízdla
větrná síť utkaná strážnými.

Zablýskla se čepel
odřezávající pupeční šňůru fantazie
vedoucí k imaginacím, barvám a lesům.

Schoval toho zmrzlého motýla do dlaní,
i když sám byl za to bit.
Společně vytvořili nové spojení
a dodávali si sil navzájem.

Reprezentovali všechno co je v tomto
světě nadějné a za co je důvod bojovat.

Fantazie proděravělá a dolámaná
na svých hubených nožkách/knotech
nikdy nepřestane udivovat své posluchače
a ani sebevětší tloušťka betonových stěn

ji nevymýtí.