Nadarmo» autorka: Bastet |
neberu nadarmo jméno
cos dal mi
to jenom vychýlená z osy
zní moje rána
jak za tenkou stěnou
promlčené žalmy
růže byť jinak zvána
prý stejně
voněla by
jenomže slova
jsou naše pata Achilova
už zdáli slyšet
a přitom tiše
dokážou i
zabít
cos dal mi
to jenom vychýlená z osy
zní moje rána
jak za tenkou stěnou
promlčené žalmy
růže byť jinak zvána
prý stejně
voněla by
jenomže slova
jsou naše pata Achilova
už zdáli slyšet
a přitom tiše
dokážou i
zabít
Tipů: 26
» 19.04.14
» komentářů: 12
» čteno: 736(24)
» posláno: 0
» nahlásit
» 19.04.2014 - 13:10
Byla bych taky pro to pohlazení, ale co naplat už toho pozabíjela docela doST
» 19.04.2014 - 17:11
Slovo je ostrá zbraň, zabodne se jako šíp, narozdíl od něj jen málokdy mine cíl. Tak važme slova a šetřme jimi.
» 19.04.2014 - 21:44
krizekkk
Bez výhrad... Hrad... Rad... AD... ,)
» 20.04.2014 - 15:34
jenomže má slova
jsou moje pata Achilova
už zdáli slyšet
a přitom tiše
přijdou mnohá
a další budou
dokážou i
zabít
nudou
jsou moje pata Achilova
už zdáli slyšet
a přitom tiše
přijdou mnohá
a další budou
dokážou i
zabít
nudou
» 21.04.2014 - 00:07
vplétáme chomáčky co jsou blíž
i níž
zauzluj vychytej mě
v pírku co letí a potká spousty lét i zim
vím...
jen sebe sama mě uvnitř nezabij...
i níž
zauzluj vychytej mě
v pírku co letí a potká spousty lét i zim
vím...
jen sebe sama mě uvnitř nezabij...
» 26.04.2014 - 19:43
zelená víla: whiolet: Verena: svetlana astachova: René Vulkán: krizekkk: Jana M.:básněnka: Ardina:
Děkuji, že jste se tu zastavili, četli a slovo přidali...
Děkuji, že jste se tu zastavili, četli a slovo přidali...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Střípky ze života: Hrkači | Následující: Beltine