Štiky
Moře života je nekonečné.
» autorka: Lenka pomněnka |
Plavu si v akvárku plném malých štik,
namalovaná do zubů,
tak aby nepoznaly,
že potravou bych jim mohla být.
Je kudy tudy cesta,
z mimikrů vody,
schovávaná za paravánem z duhy.
Duhovky,
kuličky jiker města,
za záclonami ploutví,
smrdí ryba leklá.
Svléknout si šupiny se zubatý tiskem,
nenechat se ohlodat,
bílým masem na kost.
A DOST....
namalovaná do zubů,
tak aby nepoznaly,
že potravou bych jim mohla být.
Je kudy tudy cesta,
z mimikrů vody,
schovávaná za paravánem z duhy.
Duhovky,
kuličky jiker města,
za záclonami ploutví,
smrdí ryba leklá.
Svléknout si šupiny se zubatý tiskem,
nenechat se ohlodat,
bílým masem na kost.
A DOST....
Tipů: 12
» 27.03.14
» komentářů: 7
» čteno: 740(14)
» posláno: 0
» nahlásit
» 27.03.2014 - 20:25
krizekkk
Síla. ST
» 27.03.2014 - 20:29
krizekkk
Jsem trošku na pivku tak odpusť. Kamarád kynolog jednou zkomolil jedno lidové pořekadlo a já blban si ho musel zapamatovat. To se prošel se svým smrdícím vlčákem kolem lavice, kde seděly místní matróny a stydě se za ten puch prohlásil: Dvě věci smrdí jako ryby. Jedna z nich je vlčák! :( To je co?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Kapky z Valletty | Následující: Slova