Výstřižek z nového dne» autorka: Lugilla |
Cosi mě zabolelo v náručí,
trápení ve strouhách zalitých časem.
Komu by se chtělo vracet
do míst, kde minuta a rok jsou totéž…
Stáhla jsem deštník
a přemýšlela, jestli je možné vzbudit sen;
po dešti tak málo rozcuchaných hlav
bloudí vůněmi nasáklou ulicí.
Nerozumím těm, co neznají bolest,
tím víc mě popouzí, že vždy si lze vybrat;
kdy konečně spočítám prach na záhybech šatů
a kdy už budu moci spát… ?
trápení ve strouhách zalitých časem.
Komu by se chtělo vracet
do míst, kde minuta a rok jsou totéž…
Stáhla jsem deštník
a přemýšlela, jestli je možné vzbudit sen;
po dešti tak málo rozcuchaných hlav
bloudí vůněmi nasáklou ulicí.
Nerozumím těm, co neznají bolest,
tím víc mě popouzí, že vždy si lze vybrat;
kdy konečně spočítám prach na záhybech šatů
a kdy už budu moci spát… ?
Tipů: 17
» 23.03.14
» komentářů: 7
» čteno: 570(15)
» posláno: 0
» nahlásit
» 23.03.2014 - 19:40
krizekkk
Nerozumět těm, co neznají bolest... Každý ji zná, jenže každý má jiný její práh... ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Prstence kolem hlavy | Následující: Modrá žába